Koncept manželů Bobathových vychází z nejnovějších neurofyziologických poznatků o vývoji motoriky dítěte a bývá někdy označován jako neurovývojová léčba dítěte.
Manželé Berta a MUDr. Karel Bobathovi vypracovali v roce 1940 terapeutický koncept, který se následných 50 let snažili neustále zdokonalovat. Původně byl koncept Bobath určen pro děti postižené mozkovou obrnou, avšak hlavním důvodem vzniku této metody byly centrální poruchy hybného aparátu, především u dětí, a poškození mozku u dospělých pacientů (např. při cévní mozkové příhodě, roztroušené skleróze atd.).
U metody Bobath není horní věková hranice omezena a proto byl pro novorozence a kojence vytvořen model – Baby Bobath.
Rehabilitace dítěte probíhá na základě podrobného vyšetření oprávněným terapeutem, během kterého se terapeut zaměřuje na to, co dítě dovede bez pomoci, s pomocí a co nedovede, a na kvalitu tonu a pohybu, aby mohl stanovit léčebný plán a cíle pro konkrétní dítě.
Terapeut provádí s dítětem pohybové aktivity, které se vyskytují v běžném denním životě. Využívá vlastní aktivity dítěte, kterou terapeut svým vedením modifikuje a pomocí specifických technik dítěti umožňuje prožít normální pohyb.
„Dej dítěti tolik opory, kolik je nutné, ale pouze tolik, kolik je potřebné.“ (Berta Bobath)
Manželé Berta a MUDr. Karel Bobathovi
Terapeut provádí tzv.: handlin a tapping.
Handling
Handling zahrnuje použití různých technik, které jsou zaměřeny především na příznivé ovlivnění patologického tonusu dítěte a usnadnění jeho pohybů tak, aby je mohlo provádět co nejsprávněji a nejsnadněji.
Terapeut neučí dítě konkrétním pohybům, ale dělá vše pro to, aby pacient mohl pohyb provést sám, co nejsprávněji.
Tapping
Tapping zahrnuje různé formy přerušovaného dotýkání a tlakového dráždění povrchových i hlubokých receptorů, které dítěti pomáhají uvědomit si jednotlivé části trupu a končetin. Když má dítě vykonat nějaký pohyb, terapeut poklepává na povrch pokožky u jednotlivých kloubů, což dítě motivuje k pohybu končetinou žádaným směrem.
Veškerá terapie je prováděna v rámci funkční situace. Snahou terapeuta je umožnit dítěti získat novou sensomotorickou zkušenost a tím příznivě posunout jeho vývoj vpřed.
Úloha rodiče
Rodič je instruován v tzv. handlingu – manuálním vedení, manipulaci s dítětem a stimulaci správných pohybových vzorů během běžných denních aktivit, jako je například krmení (kojení), nošení, hygiena nebo sebeobsluha. Tento handling by měl být aplikován po celý den, což může být pro některé rodiče obtížné, zejména na začátku terapie.
Vojtova metoda, Bobath, nebo kombinace?
Obě metody patří mezi novější rehabilitační přístupy a obě dosahují úspěchů nejen v dětské rehabilitaci. Pracují na rozdílném principu a je na terapeutovi i na vás, který přístup bude pro vás a vaše děťátko příjemnější. „Obě metody musí být zvoleny na základě individuálních potřeb každého dítěte. Důležité je začít co nejdříve. Čím dříve však začneme, tím větší je šance na úspěch.“
Koncept manželů Bobathových využívá vlastní aktivity dítěte, kterou terapeut pouze upraví. Dítě získává co nejsprávnější senzomotorickou zkušenost v rámci konkrétní situace. Terapeut neučí dítě pohybům, ale pomáhá mu provést je co nejsprávněji a nejsnadněji. Rodiče pak využívají tzv. handling, což zahrnuje způsob manipulace, polohování a stimulaci v rámci celodenní péče.
Vojtova metoda vychází především z poznatků o optimálním vývoji dítěte do 1 roku života. Terapeut se snaží nastavením dítěte do předem daných poloh a stimulací určitých bodů na těle, tzv. spoušťových zón, vyvolat ideální pohybové vzory, které jsou u dítěte narušeny nebo zcela chybí. Tato metoda nevyžaduje spolupráci dítěte, pohyb je aktivován mimovolně. Terapie Vojtovou metodou se obvykle provádí až 5x denně a pro některé rodiče je velmi náročná, protože průběh terapie většinou provází pláč dětí. Důležité je však vědět, že dítě nepláče proto, že by ho cvičení bolelo, ale proto, že terapeut stimuluje pohyby, které jsou pro dítě nepřirozené a které není schopno samo provést. Pláčem tak dává najevo pouze svou nelibost.
Další možností je kombinovat oba přístupy nebo některé jejich prvky. Obecně platí, že je důležité dítě před terapií důkladně vyšetřit a stanovit hlavní cíl. Doporučuji vyhledat fyzioterapeuta s certifikátem pro danou metodu či koncept, abyste měli jistotu, že vaše dítě je ve správných rukou a že má zajištěnu tu nejkvalitnější péči.
Přeji vám mnoho úspěchů na ne vždy lehké cestě ke správnému motorickému vývoji vašeho děťátka.
S LÁSKOU
Hanka Drcmánková
Použitá literatura:
TROJAN, Stanislav. DRUGA, Rastislav. PFEIFFER, Jan. VOTAVA, Jiří. Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2001. 228 s. ISBN 80-2470-031-X
